Dřevěná kaplička Matouše Chejstovského, zasvěcená Nejsvětější Trojici, stála na Křemešníku téměř sto let, v  roce 1652 byla nahrazena kamennou stavbou. Protože však ani tato kaple nestačila rostoucímu počtu poutníků, byl na tomto místě vystaven zděný chrám v podobě tříramenného kříže s trojbokým oltářem.

Jiná varianta této pověsti je kladena do doby o téměř století pozdější, na počátek třicetileté války, nicméně i tato zmiňuje konšela Matěje Chejstovského jako zakladatele kostela na Křemešníku. V té době drancovala celý kraj švédská vojska, kterým radil zrádce, prý bývalý pelhřimovský rychtář. Lidé utíkali do hlubokých lesů, a tam hledal úkryt také konšel Matěj Chejstovský. Když však pátral po nějaké jeskyni, kde by přespal, zabloudil rovnou mezi loupežníky, kteří si u ohně dělili uloupenou kořist. Ti ho svázali a ztýrali až do bezvědomí. Potom utekli a Chejstovský se probral z mrákot.

Z vděčnosti za záchranu života se rozhodl postavit na Křemešníku kostel. Když se však chtěl vrátit zpět a vyprávět své zážitky rodině, od Lejšovky viděl, že je celé město v plamenech a u bran se bojuje. Císařské vojsko porazilo a zahnalo Švédy. Teprve poté se Chejstovský dostal ke své rodině a s úžasem zjistil, že jeho dům zůstal jako zázrakem uchráněn.

 

O založení poutního místa na Křemešníku vypravuje křemešnická pamětní kniha započatá roku 1763 P. Josefem Néumannem, prvním zde sídlícím kaplanem, odkazuje na pelhřimovský městský urbář z roku 1750, kde je uveden jako rok postavení dřevěné kaple 1555. Roku 1651 byla dřevěná stavba stržena a postavena znovu, tentokrát již z kamene, jak o tom podává svědectví latinský nápis nad východními dveřmi:

 

„Za panování Ferdinanda III., za arcibiskupa Arnošta z Harrachů kostel tento Nejsvětější Trojice položením základního kamene důstojným pánem Norbertem z Amelunx, opatem želivským založen a na to po odstranění staré dřevěné kaple nový nákladem města Pelhřimova vystavěn. Roku 1651 dne 24. září.“

 

V letech 1710 - 1720 vznikl poutní kostel, k němuž byly r. 1734 přistavěny ambity. Po přestavdě r. 1750 kostel vysvětil pražský světící biskup A. Vokoun. Chrám je vystavěn jako trojlodní s příčnou lodí na východě, závěr je tvořen třemi rameny, podobně i oltář nese symboliku Nejsvětější Trojice - je trojboký, takže je možno při něm sloužit tři mše svaté zároveň.

@ Muzeum Vysočiny Pelhřimov.